u zuzi
Už dlouho jsem se těšila, že ráno “nic není” a tak se vyspím dosyta. A tak jsem se vyspala dorůžova do 9.30. Paráda. Už spím lépe. Zase držíme s miláčkem partu, i když včera hodně zlobil a dělal ve společnosti ostudu.. ale zase… jedna nepříjemná záležitost se naštěstí vyřešila sama (syn se sám vrátil na základnu), tak proč smutnit?
Se slavením jsme to neřešili, protože na nějaké výlety a kina ještě nebyla Milošova dotyčná noha OK. Po obvyklých ranních rituálech jsem šla sesbírat spadané ořechy a že jich tentokrát bylo. Asi v noci hodně foukalo a ve dne vlastně také, paběrkovala jsem během dne 2x. A pak už nic, jen takové ty domácí práce co nejsou vidět. Venku byl vítr a zima, držela jsem se v baráku. Večer jsem uklidila bedny s ořechy domů, aby nám to nezmoklo jako nedávno a těším se za chvíli na stažený western s RR – Jeremiah Johnson. A na kutě a zítra mám slíbený les a houby. Prý rostou jak blázni, tak podám zprávu.
