a silvestrovský bonus
Zátiší s vánočním stromečkem
Malej stromeček v kuchyni a vánoční gmundenská keramika
Dekorace na stole
Vánoční hřbitov
Líbí se mi jak kamarádka vyzdobila hrob, všechno sama. Překvapila mě. Ty bílé kytky vlevo prý půjdou pryč, ale je to nějak zadrátovaný. A ještě přibudou choroše…
Péct vánoční cukroví mě baví…
Dva nové druhy – ořechové hvězdičky jemňoučké a kokosové vánoční cukroví. Chcete recept? Hvězdičky i kokosové sušenky jsou velmi chutné a jednoduché. Doporučuji!
OŘECHOVÉ HVĚZDIČKY – JEMŇOUČKÉ
Suroviny: 28 dkg hladké mouky, 22 dkg másla, 7 dkg moučkového cukru, 10 dkg mletých vlašských ořechů.
Postup: Vše zpracujeme v těsto a vypichujeme malé tvary. Teplé obalíme v moučkovém cukru s vanilkou.
KOKOSOVÉ VÁNOČNÍ CUKROVÍ
Suroviny: 250 g máslo, 3 ks vejce, 500 g polohrubá mouka, 250 g kokos, 250 g cukr, lžíce medu
Postup: Všechny ingredience smícháme a vytvoříme těsto. To uložíme do chladu do druhého dne ztuhnout. Druhý den necháme těsto lehce v pokojové teplotě povolit a rozválíme na cca půl centimetru vysokou placku a pomocí vykrajovátek vytvoříme sušenky.
Těsto klademe na plech vyložený pečícím papírem a pečeme pár minut dozlatova na cca 175° – 200°C. Zdobíme čokoládou a můžeme i slepovat marmeládou.
Miláček ode mne dostal ponožky. Moc mu sluší.
Také jsem dostala ponožky. Červené s magnety. A masážní pantofle. Jsou dobré na domácí léčbu ostruhy. Jako jeden z několika faktorů. Ostruhu jsme sice porazili, ale na růžovém obláčku se nevznášíme. Jistíme prevencí.
Největší radost mi udělal dárcem vlastnoručně vyrobený koberec 150×80. Ty nohy jsou moje (vel. 38). Fotka je pandánem předešlé s muchomůrkovýma nohama.
Pro zajímavost jsem provedla test doby hoření hřbitovních kalíšků.
Na první pohled se zdá, že ten klasický bakelitový je 2x vyšší než nízký ošizený plecháček, ale mělo to jeden háček…
Bakeliťák si na velikost jen hrál a klamal tělem. Pohleďte na jeho dno!
Výška obou kalíšků je ve skutečnosti stejná, rozdíl pouze v průměru. Aluminiový plecháček hoří 4 hodiny, bakeliťák o hodinu víc… a to je safra málo. Nevydrží ani do půlnoci…
Na Štědrý den dopoledne jsem na náměstí objevila nový objekt. Místo lékárny a pohřební služby se tu objevil kebabhaus. Sídlí v domě kde 3 roky žil a zemřel spisovatel a vlastenec 1. poloviny 19. století František Jaromír Rubeš, proslulý zejména svými deklamovánkami. A současně s kebebhausem jsem zaznamenala i historicky první muslimku tohoto města.
V pondělí po svátcích jsme vyrazili do Hranic. Vyfotila jsem jen jednu fotku. Vláček na přejezdu za Borovou. Další výlet se konal včera. Nádherné počasí a cesta podél Žejbra do Podskaly spolu s kamarády čundráky z Pomezí a Tišnova. To si ale zaslouží samostatný text. Po docela dlouhé době jsem se rozveselila a byla šťastná. To jsem si uvědomila až když jsme zase večer s miláčkem osaměli. A teď už jen ty slíbené péefky… Klasickou už jste viděli a jako zvláštní bonus připojuji i silvestrovskou a tříkrálovou (stvořeno spolu s muzikanty na smutečce z dostupných komponentů). Snad Vám všechny udělají radost stejně jako nám, když jsme je tvořili!
