slavnost dokončení obnovy interiéru
Uplynulo pár dní a jsme zase v kostele. Ve čtvrtek sedmého dubna byl dopoledne slavnostně otevřen rekonstruovaný poutní chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku v Luži. Cílem projektu, probíhajícího v letech 2009-2014 bylo dokončit opravu interiéru této kulturní památky a podařilo se navíc opravit fasádu průčelí a věží.
Ale to není konec práce; skončila jen další fáze kompletní rekonstrukce. Vyžádala si přibližně šestnáct miliónů korun a Římskokatolická farnost Luže ji realizovala s pomocí tzv. norských fondů. Ve čtvrtek 7. dubna se v kostele konala děkovná mše svatá, kterou celebroval královéhradecký biskup Jan Vokál za koncelebrace světícího biskupa Josefa Kajneka a generálního vikáře Josefa Sochy.

Nevím zcela přesně, kdy se s celkovou rekonstrukcí chrámu započalo, ale kdykoli jsem se zde v posledních letech ocitla, tak se tu makalo. Nejdřív hlavně venku, a poté i uvnitř. Ale ještě není vyhráno, je tu stále práce .. jak na kostele.
Mám ten chrám na kopečku Chlumku hodně ráda a beru ho tak trochu za svůj – i když nejsem Lůžák… Jeho vytáhlá dvouvěžová silueta už zdáli zdraví auťáky i pocestné, protože je vidět takřka ze všech světových stran. Říká se, že kam dohlédnou věže Chlumečku, tam působí zvláštní ochrana Panny Marie. A to se cení!
Co o tomto klenotu říci? Jsem v rozpacích a váhám, jak podrobně mám téma rozvést. Vždyť z mnoha slov si odnese málo ten, kdo zde ještě nebyl. Zájem o hlubší poznání vyvolá až přítomnost poutníka na místě. Jinak jsou slova o jeho podivuhodné kráse jen planými řečmi.
Na Chlumeček je nejlépe přijít kdykoli. Zažít si zde samotu i s rizikem, že se dovnitř chrámu nepodíváte nebo sem zavítat na pouť třešňovou, okurkovou, švestkovou či poslední svatováclavskou. Poutě tu kdysi začaly z rozhodnutí vrchnosti, pronikly ale do povědomí lidu a probudily se k vlastnímu životu.
Pouť … kdo to neví, tak slovo pouť ná symbolický význam. Původně značilo cestu za účelem návštěvy určitého poutního místa, které má náboženský význam. V symbolickém smyslu je pouť aktem iniciace a zároveň i odevzdání. Vyskytuje se v náboženských vírách, které přiznávají určitým místům zvláštní nadpřirozenou moc či sílu. V křesťanské Evropě se k cílům náboženských poutí, zejména k výročním poutím k místním kostelům, soustředil společenský život. A sjížděli se sem i komedianti se svými loutkami, stánky a podobnými atrakcemi. Časem víra v Boha ochabovala, ateismus sílil a tato tradice se od náboženského původu postupně oprostila. Pouť se tak ve světském světě stala zábavním parkem, kde se lze lidově pobavit, dobře najíst a napít a nakoupit si u stánků rozličné šmé!

Zadní schodiště vede k bývalé rezidenci jezuitů. Snad už je o jejím prodeji do rukou církve rozhodnuto. Má zde být hospic… ?
Ale vraťme se k předchozímu odstavci, kde řešíme kdy navštívit Chlumeček. Já sama jsem zde byla nesčíslněkrát, ale interiér chrámu jsem navštívila pouze dvakrát, pokaždé u vzácné příležitosti. Z mého přiznání lze tedy vyvodit, že na Chlumečku je krásně vevnitř i venku a tento fakt lze jen ztěží zpochybnit.

Kostel Panny Marie na Chlumku je typická česká jezuitská stavba z rozhraní raného a vrcholného baroka. Jednolodí s bočními kaplemi a emporami (galeriemi), s bazilikálním osvětlením lodi, užším odsazeným presbytářem a dvouvěžovým průčelím.
Kostel stojí podle nejnovějších teorií na staré vyvřelé sopce. Tedy čedič! Ke kostelu vedou dvě růžencová schodiště po 64 schodech - 63 schodů představuje modlidbu růžence, pět desátků a navíc desátek za duše v očistci (nějak mi to nevychází, musím ty součty ověřit…). Jedny schody vedou k portálu kostela, ty zadní míří k jezuitské rezidenci. Kolem kostela je ambit s 8 kaplemi a balutrádou, 4 kaple jsou rohové a další 4 po delších stranách kostela. Kaple mají bohatě zdobené kamenné portály a na vnitřních zdech jsou nástěnné malby ze života Panny Marie. Tak!
A interiér kostela je doslova skvostný. Obsahuje stylově téměř jednotný soubor umělecké výbavy a výzdoby vzniklý rovněž kolem roku 1700. Nejvíce snad zaujme velkolepá mariánská kruhová zděná kaple, která zabírá jednu osu a závěr presbytáře. Kaple je zaklenuta kupolí s polygonální lucernou a tvoří neobvyklý přístřešek pro milostný obraz.
Na kůru naproti kněžišti vás upoutají barokní varhany s bohatě vyřezávanou a vyzdobenou skříní. Varhany jsou na východočeské poměry poměrně atypickým technickým dílem a jedná se patrně o jediné známé dílo varhanáře Jana Josefa Hermana z Chrudimi.

Za další zvláštnost se pokládá svatá Cecilie, která hledí z olejomalby na hrajícího varhaníka. Mezi varhanickou a varhanářskou obcí je poměrně známá, protože byla dokonce i leckde publikována, ale málokdo ví, že její originál je třeba hledat právě zde.
V interiéru kostela nám pak dozajista padne hned do oka něco velmi speciálního… překrásné ornamentální rámy zdejších oltářů a obrazů. Charakterizuje je bohatý, hluboce prořezávaný akant, místy již s náznaky vrapované stuhy.
To snad úvodem… ale ještě jsme se nedostali k historii stavby a k její iniciaci.
Historie tohoto poutního místa začíná v okamžiku, kdy se silně věřící Marie Maxmiliána Eva Terezie Hýzrlová (spíš Hieserlová) z Chodů, hraběnka na zdejším hradě Košumberku, rozhodla zpřístupnit mariánský obraz, který kdysi dostala darem od svého na smrt nemocného bratra, široké veřejnosti.
Lucas Cranach starší: Poutní obraz P. Marie Pomocné, tzv. Pasovské (1552?), originál se nachází v Innsbrucku. Pasovská se nazývá proto, že neznámý malíř vytvořil 2 kopie Cranachova díla, jedna u nich je v Pasově, druhá v Luži.
Zbožná hraběnka byla dvakrát vdaná a oba manžele i své tři děti přežila. Z její iniciativy vznikl mezi hradem Košumberk a městem Luže areál se čtyřmi menšími a čtyřmi většími kaplemi. Správu nového poutního místa svěřila jezuitům, které do Luže pozvala, nechala jim postavit rezidenci a všemožně je podporovala, a kteří po necelých dvaceti letech existence kaplí navrhli postavit na Chlumku nový kostel. Hraběnka ještě stačila uzavřít smlouvu s italským stavitelem Bernardem Minellim, ale bohužel téhož roku umírá a své panství odkazuje jezuitům. Stavba se pak dostává do dlouhodobých obtíží, takže dokončení se Chlumek se dočkal až počátkem 18. století. Pověst a věhlas tohoto poutního místa se však velmi rychle rozšířila, takže původní přání hraběnky Heiserlové došlo svého naplnění.
Texty věnované Chlumečku a jezuitské rezidenci na tomto blogu a fotky na rajčeti:
http://zuzizuzi.rajce.idnes.cz/Luze_vanoce/
http://zuzizuzi.rajce.idnes.cz/cestou_do_Luze_podzim_2010/
http://rozvedena.blokuje.cz/786623-kostel-panny-marie-v-luzi-a-to-ostatni-php
http://rozvedena.blokuje.cz/den-mezi-zimou-a-jarem
http://rozvedena.blokuje.cz/luze-dve-prvorepublikove-vily-s-geniem-loci
Odkazy pro ty, kteří se chtějí o Chlumečku a jeho historii dovědět více:
http://www.luze.cz/mesto-poutni-chram-panny-marie-na-chlumku-fotogalerie/
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3600819
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185264473-poutni-mista/305294341930006-chlumek-v-luzi/ !!!!!
https://deiv.signaly.cz/1110/vitejte-u-nas-na-chlumecku
http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/vysocina/luze/obraz.htm