6. 4. 2014 / Neděle: Lyon – Perpignan /Odpočívadla Tour
Odpočívadla Tour – Odpočívadla mezi Lyonem a Perpignanem jsou okouzlující, snad na každém třetím až pátém kilometru. Všechna měla svůj název a my měli co dělat, abychom na každém nezastavili a neprozkoumali jeho taje a krásy.. zastavili jsme „pouze“ čtyřikrát a vždy jsme si to užili.. Neporovnatelné s Německem. Natož s Českem…
Dnes nás čekal průjezd Francií dálnicí A75. Vypsali jsme si mosty, viadukty, tunely a průsmyky a moc jsme se těšili…
Zrada navigace nás však zavedla na jinou trasu, než jsme mínili absolvovat, ale nelitujeme. Projíždíme půvabnou a pestrou krajinou a nejen to. Obdivujeme i přírodní prostředí v bezprostředním okolí dálnice. Parková úprava jako od zahradního architekta. Míjíme v rychlém sledu kvetoucí stromy a keře v různých kombinacích barev a tvarů a nemůžeme se toho pohledu nabažit. Ano, zde ve Francii nelitujeme peněz zaplacených na mýtném. Jízda po dálnici je požitkem. I my jsme si ji užívali a do Perpignanu dorazili až v 19 hod. V hotelu Premiére Classe jsme se opět nedomluvili anglicky ani něměcky. Ubytování jsme si zajistili kreativním pantomimickým výkonem, stejně jako vloni v Besanconu. Platili jsme v hotovosti, když recepční neměla nazpět, zaplatili jsme kartou. Hotovost, kterou jsme jí dali nám však nevrátila. Nastalo obtížné vysvětlování, nakonec si vzpomněla. Ubytování bylo výrazně levnější než v Lyonu a možná to bylo důvodem, že zde byli ubytováni i různé „živly“. Po této zkušenosti již služeb Premiére Classe nebudeme využívat. – Jsme si slíbili, ale dodržet tento slib bylo obtížné … někdy to prostě zase jinak nešlo.
Zde jsme nocovali – Lyon
Na mapě je dobře vidět, jak jsme se sekli. Plán – z Lyonu vlevo do Clermont-Ferrand a poté k jihu nám nevyšel; trasa naší „náhradní Odpočívadla tour“ vedoucí po Sluneční dálnici A7 je vyznačena čárkovaně. (- Však dali jsme to cestou zpět. Dočkáte se.)
Dálnice A7 je hlavně využívána pro dopravu ze severu Francie, Belgie, Lucemburska a Německa směrem na Marseilles, Provence, Středozemní moře, Itálii a Španělsko. Francouzská vláda doporučuje oddech po dvou hodinách řízení auta. Aby toto řidičům umožnila, je A7 vybavena mnoha malými i velkými odpočívadly pro příjemné strávení odpočinku před další jízdou. Na některých z nich jsme se zastavili (ale kdyby byl čas prozkoumáme všechny):
- Montelimar – jedno z největších odpočivadel v Evropě. Restaurace, McDonalds, místa pro pikniky v lese, parkující auta se rozmísťují do oddělených „hnízd“ citlivě zasazené do přírody, most pro pěší spojující odpočivadla na obou stranách dálnice, propagovaným výhledem na atomovou elektrárnu, s krásnou freskou na chladící věži. Pyramida, amfiteátr, vybavení pro karavany, toalety čisté, zdarma.
Rozsáhlé dálniční odpočívadlo Montelimar nás nadchlo…
Je velmi rozsáhlé…
a každý si najde svůj koutek..
Pohled z vyhlídky zpět k dálnici
V dáli na nás vykukují chladící věže atomové elektrárny Cruas a vápencový lom sloužící přilehlé cementárně
Na jedné z věží objevujeme monumentální malbu…
Pyramida na odpočívadle, v pozadí vápencový lom – ten už jsme viděli na předchozí fotce
Fotíme se na pyramidě a okukujeme vše kolem. Součástí velkoryse navrženého odpočívadla je i otevřený amfiteátr
Pohled z opačného gardu – z amfiteátru na pyramidu
LE VERSEAU – Vodnář – tato monumentální malba je nejrozsáhlejší v Evropě a možná i na celém světě… Tvoří svým způsobem milník pro milióny cestujících na dálnici A7 a rovněž v blízkosti vedené rychlostní železnice TGV.
Atomová elektrárna Cruas byla vybudována v letech 1978 – 84 v blízkosti města Montélimar. Má 4 reaktory, každý o výkonu 900 MW. Spotřebu elektrické energie v celé Francii pokrývá ze 4 až 5 %.
V r. 1991 majitelé rozhodli o nástěnné malbě na chladící věže na téma ekologie. Jako autor byl vybrán Jean-Marie Pierret v té době již známý svou malbou hrázi přehrady Tignes Dam. Malba byla nazvána Aquarius – Vodnář. Odráží symboliku dvou živlů - vzduchu a vody, které elektrárna díky své technologii ochraňuje. Byla odhalena v r. 2005. Práce trvaly 8000 hodin, pracovalo na ní 9 horolezců a bylo při nich spotřebováno 4000 litrů barev. Jedná se o největší nástěnnou malbu v Evropě.
2. Další zastávkou bylo odpočívadlo nazvané Brána slunce – podle obrovské dálniční sochy, monumentálnější než sochy Kotrbovy, dominanty odpočivadla
Přečetli jsme si, že tento monument je vyroben z několika druhů žuly – granitu a jiných výrazně texturovaných kamenů, autor Ivan Avoscan
Odpočívadlo je docela malé, jakoby zde to hlavní byla Brána slunce
Obcházíme, okukujeme a fotíme. Jsme tu sami
Sochař Ivan Avoscan (1928-2012), byl profesorem na Národní škole výtvarných umění v Lyonu
Jeho díla si můžete prohlédnout zde: https://www.google.cz/search?q=ivan+Avoscan&num=100&safe=off&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjDgsGagrzKAhUCkCwKHZpbCPYQ_AUIBygB&biw=1252&bih=554
Zajímavostí je, že v roce 1968 se Ivan Avoscan zůčastnil mezinárodního sochařského sympózia v Hořicích – zde autor i jeho socha
3. Pumpa (tak jsme toto odpočívadlo sami nazvali, název už bohužel nepamatujeme, ale zkusíme dohledat) – obrovská kapacita toalet (30-40 kabinek), bageta křupavá – Zde jsme nefotili, protože jsme zastavili jen na občerstvení a oddych stejně jako další kvanta cestovatelů. Toto odpočívadlo bylo takové supermarketové. Skvěle posloužilo svému účelu, ale příroda se tentokrát nekonala… a žádné bagety v celofánu, jen ty čerstvé a křupavé…
4. Další skvostné místo pro unavené řidiče s krásnými výhledy do krajiny (také se pokusíme název dohledat); členité, stupňovité, ne tak rozsáhlé jako Montelimar, sevřenější; přírodní komponovaný park s citlivě zasazenými lavičkami, zídkami. Radost posedět a pohlížet do kraje.
Zastavili jsme vlastně jen na čůrání, ale v konečném důsledku jsme zde strávili více jak hodinu svého drahého času a stále se nemohli odtrhnout od pestrého prostředí a výhledů do kraje v pozadí už s Pyrenejemi.
Vjezd z dálnice na odpočivadlo
Horní etáž
Kamenné posezení
Nádherné výhledy..
Zídky a lavičky, vše tak malebné a čisté..
Neodolali jsme a zamířili i trochu do krajiny…
Už jsme zase zpátky a fotíme další lavičku. Každá je jiná…
Opravdu… nic se neopakuje
Fascinuje mne čistota na toaletě. Vše je dokonalé, ze zdí nevyčuhuje nic, co by se dalo pokazit nebo odcizit, pravidelné návštěvy úklidové firmy (auto VINCI http://www.vinci-autoroutes.com/fr/conditions-circulation). Přijede obsluha a celou kabinku vysprchuje, doplní zezadu co je potřeba. Vše je uzpůsobeno této formě očisty…
Dva záběry z cesty
Více o dopravní tepně A7 naleznete na http://www.abelard.org/france/motorway-aires13-a7.php
Přehled celé naší cesty zde, tak se mrkněte na co se můžete těšit.
Upnu nyní všechny síly na dokončení této barcelonské anabáze. Už je načase se pohnout 
!!!